Parfémy zdá asi každý. Patří spolu s květinami a sladkostmi mezi úplně nejpopulárnější dárky pro ženy, ale ani většina mužů dárkem v podobě vhodně zvoleného parfému nepohrdne. Slovo parfém je latinského původu (per fumum = skrze dým, výpary).
Přísady do parfémů byli již v dávné minulosti většinou velmi vzácné, a tak byly v průběhu dějin (podobně jako některé koření) často vyvažovány zlatem.
Mohli si je proto dovolit jen ti nejmocnější a nejbohatší členové společnosti – vládci a vysocí úředníci. Vonné látky se často užívaly a užívají při náboženských rituálech.
Přírodní vs. syntetické vůně
Už poměrně dlouho se parfémy nevyrábí pouze z přírodních produktů, ale hlavně z chemických látek. přírodní základ parfému může být v podstatě dvojí rostlinný nebo živočišný. Živočišných vonných látek je v porovnání s těmi rostlinnými minimum. Živočišné vůně se pro svou příliš silnou vůni používají hlavně k vázání jemných rostlinných vůní. Asi nejznámější a nejvoňavější živočišnou esencí je pižmo, látka získávána z jelínka kabara pižmového. Dále sem patří ambra, bobrovina, hyraceum a cibet.
Asi nejzáhadnější a nejpodivnější z těchto látek je ambra. Má se za to, že je buď přirozeným nebo chorobným výměškem vorvaně Physeter macrocephalus. Nachází v útrobách tohoto živočicha, častěji pak v moři volně plovoucí. Nejhojněji bývá nalézána u irského pobřeží. Parfémům ambra ve značném zředění propůjčuje trvanlivost a stálost vůně.